21.09.2024 (So) - 28.09.2024 (So)

Sobota:

Dolámaný a zničený fyzicky ale taky i trošku psychicky. Tak jsem se vzbudil ráno. Domů jsme se vrátili po půlnoci a Amy tam na mě už čekala. Pořád mě mrzely obě prohry, každá z trošku jiného důvodu, ale po konverzaci s Timem přes telefon, jsem se cítil mnohem lépe a přenesl jsem se přes to. Řekl mi totiž, že se nemám tolik užírat těma prohrami a měl bych se soustředit na tréninky. A i když to zní logicky a triviálně, tak jsem to potřeboval od něj slyšet. No a čekal mě důležitý milník mojí výměny. Můj první haircut v USA. Upřímně byl jsem trošku nejistý, ale ve finále to dopadlo skvěle a Amy se dívala, jak mi to paní kadeřnice vzala, ať to může potom udělat sama a nemusíme za haircut dát 20 dolarů. No a po obědě jsem si odškrtl další věc z mého bucket listu věcí co tady chci udělat. Dohodl jsem se s Amy, že odpoledne vezmeme kajaky a půjdeme na jezero. Hold když jsem nemohl absolvovat vodácký kurz se školou, tak si to musím umět zařídit. Vtipné bylo, že uprostřed jezera mi Amy z ničeho nic řekla, že vlastně kajak úplně nemusí, ale že chtěla mi udělat radost. A myslím, že jsme to nakonec zvládli perfektně. Večer jsme si popovídali, já pak šel psát blog a Amy volat s Timem, který by se měl vrátit někdy zítra odpoledne.

Neděle:

Vzhledem k tomu, že Tim nebyl doma, tak jsme si s Amy pospali a jeli jsme až na mši v 11h. Mám pocit témata kázání v kostele jsou mi blíž a blíž. Myslím to tak, že jsou to věci nad kterýma i já sám uvažuji a jsou pro mě důležité. I když mše jsou zajímavé, důležité a dobré, highlightem každé neděle je bezpochyby youth group. A tento týden to nebylo jinak. Je to asi tím, že už tam začínám ty lidi znát, dost jich je z mojí školy a taky lídři skupiny jsou úžasní lidé a vytváří atmosféru, ve které je těžké cítit se špatně či nepohodlně. Navíc součástí každého setkáni je čas v tělocvičně, kde většinou hraju basket s ostatními, což taky pomáhá dobrému pocitu z youth group.

Pondělí:

No zase škola. Ale to je trošičku nuda ne? Psát jenom pořád o tom, že byla škola, pak trénink, pak něco atd. Takže jsem se rozhodl, každý nudnější den, kde se toho nic moc nestalo, dát možnost "nahlídnout do zákulisí". Ať už to bude přiblížení nějakého konkrétního předmětu, vysvětlení a přiblížení něčeho co je jiné v USA. Dneska vám chci přiblížit jeden z předmětů, který se učím. Jedná se o forenzní vědy. Forenzní vědy, jsou vědy, které využíváme při řešení kriminálních případů. Zní to zajímavě, že? Určitě i samotný předmět bude úžasný? Jakože ano i ne. Skutečně se jedná o velice zajímavou tématiku. V hodinách se učíme o základních postupech při vyšetřování těchto případů. Učíme se rozlišovat druhy důkazů a dokonce některé kroky vyšetřování, jako náčrt místa činu děláme sami. Jedná špatná věc je chování prváků, kteří mají absolutně nulový respekt ke komukoliv. Po škole jsme zase měli practice a  večer jsem opět dostál mým Exchange student povinnostem a bavil jsem se s mojí rodinou opět o něčem náhodném. To se mi neskutečně líbí. S mojí host rodinou mám tak dobrý vztah, že se dokážeme bavit úplně o čemkoliv. Je to skoro jako bych byl doma.

Úterý:

*WARNING NUDNÝ DEN* Co to zanmená? Další zákulisní pohled. Whoohoo!!! Dneska jsem totiž dostal unikátní možnost zjistit, jak Američani vnímají okolní svět. Škola probíhala normálně. Snad jen s jednou věcí a to, že můj autobus začal z nějakého záhadného důvodu přijíždět dříve. No ještěže musí počkat na čas odjezdu, jak to bylo dohodnuto, jinak bych už měl pozdní příchody. No a páté hodíně, jako každý den, moje nejoblíbenější část dne, oběd. No a tam jsem se dozvěděl zajímavé věci. Začali jsme se bavit o cestování. A k mému šoku jsem přišel na to, že ani jeden z mých kámošů nebyl mimo USA, a většina z nich dokonce mimo Michigan a Indianu. Uvedl jsem tu i Indianu, jelikož státní hranice je doslova 20 minut od školy a tudíž je přirozené, že tam byli. Ale kromě USA nemají téměř žádné ponětí o světě za oceánem. Po obědě jsme měli trénink, kde jsem si zase pořádně máknul. Mám pocit, že hrát fotbal bylo hodně dobré rozhodnutí, jelikož mě to udržuje v kondici, předtím než začnu hrát basket.

Středa:

Dnešek začal jako normální den. Ráno běh na autobus, mrznutí před školou při čekání na otevření a jakmile se otevřela hurá nabírat nové vědomosti. Teda až na matematiku. Hned na začátek bych chtěl říct, že je to úžasná hodina, asi jedna z mých nejoblíbenějších. Mojí spolužáci jsou exchange studenti a junioři, takže děcka v mém věku a co je ještě lepší, jsou to ty děcka, ze kterýma se bavím i mimo školu. Mr. Olson náš pan profesor je neskutečně vstřícný a je s ním neskutečná sranda. Obecně mám pocit, že učitelé tady v Americe jsou mnohem uvolněnější a mají mnohem lepší přístup k žákům, než v ČR. Mně osobně to pomáhá učit se a odnést si víc z těch hodin